Behaviorální ekonomie

Na naše rozhodování působí několik faktorů:

1)Reprezentativnost (stereotyp)
– lidé mají tendenci zaměřovat se výhradně na podobnost popisu nějakého jevu se stereotypem a zanedbávat skutečnou pravděpodobnost výskytu tohoto jevu
tok myšlenek
2)Kotvení
– číslo prezentované před samotnou otázkou nám slouží jako referenční bod, který ovlivňuje následný odhad hodnoty, na kterou se ptáme, a je tedy prokázáno, že reálně nesouvisející číslo zkresluje odhad jiného čísla ke své výchozí hodnotě
– například pokud máme sčítat od jedné do deseti, lidé tipují jako výsledek menší číslo, než pokud by měli sčítat čísla od deseti k jedné

3)Konfirmační zkreslení
– lidé hledají či vyhodnocují informace způsobem, který potvrzuje jejich existující myšlenky a předsudky
– například pokud by si budeme chtít pořídit nový telefon, budeme se snažit hledat hlavně kladné recenze, které hovoří ve prospěch preferované značky a naopak budeme ignorovat ty, které hovoří v její neprospěch

4)Setrvačnost
– preference zachovat věci ve stavu, v jakém jsou, a to buď tím, že nebudeme nic dělat nebo budeme preferovat dříve učiněné rozhodnutí
očíslované pytlíky
5)Dynamická inkonsistence
– naše preference nejsou v čase racionální, v současné době podceňujeme nebo naopak přeceňujeme, jaké potřeby budeme mít v budoucnosti
– například hladoví lidé nakoupí více potravin, protože si myslí, že v budoucnu budou mít stejný hlad, naopak lidé najedení toho nakoupí méně

6)Averze ke ztrátě a vztah k riziku
– lidé většinou nadhodnocují nízká rizika a naopak podhodnocují rizika vysoká, protože snížení užitku, když o něco přijdu je větší než zvýšení užitku, když stejnou věc dostanu

7)Rámování
– dochází k rámování vlastností, když možnosti, ze kterých máme vybírat, jsou formulovány tak, aby zdůrazňovaly buď pozitivní nebo negativní stránky daného rozhodnutí
– například, když vidíme, že nějaká nemoc zabila 2 lidi z 10, zní to hůře, než když řekneme, že se lékařům podařilo zachránit 8 lidí z deseti.

Behaviorální ekonomie
4 (80%)2